Blum a kamarádky Část 1. Miska na prázdninách u Blum

7. června 2013 v 20:21 | *Blum* |  Příběhy
Jak vidíte, je toto můj první příběh. Napsala jsem to i do názvu. Takže se omlouvám, kdyby byl až moc dlouhý, nebo za nějaké překlepnutí či chyby. Je to z toho důvodu, že píšu rychle.
Kdyby se vám zdálo, že je něco nedopsaného, tak se nemusíáte vůbec bát. Postupně budu dopisovat. Tak už jdeme na ten příběh:

Ahoj. Jsem Bluma Girlová, je mi 9 let a jsem myška. Nejradši mám sýry, to snad znáte. Nevím proč, ale každý mi říká Blum, Blu, Blumí atd. Je to pořád různé. To je vlastně jedno. Bydlím v Transformice vesnici, která se tak jmenuje. Nejde ani popsat, jak se tam mám. Snad se vám tam také líbí, kdo tu žije. Jedna holka, která se jmenuje Cute Spiderová, té říkají Cutespider, se mi směje, že jsem tak mladá. Někdo zas říká, že jsem normální a někdo zase že jsem starší. Jsem asi normální, jak to tak jde vidět. Mám jednu sestru, jmenuje se Miska Merg, té všichni říkají Miskamerg a já jí říkám Mis. Tak to kdyby jste věděli, jak jsme spolu prožili plno času. Tak mám kamarádku, ze kterou jsem jakštakš, jmenuješ se Totí Těžká. nevím proč, ale všichni jí říkají Tojetezky. Já a Mis jí říkáme Tou nebo Totí. Někdy i Tojí a různě. Zapomněla jsem říct nejdůležitější informaci, že Miska žije však na Dálném východě Transformice vesničky, takže je to od nás daleko a musí k nám chodit. Tak já vám povím něco, jak vždy jdeme já a Mis do světa, sbíráme sýry ale také vám ukážu nějaké ty zážitky. Tak asi vás to bude zajímat, jak se bláznivý. Byla tu 1 měsíc.
Přijela 1. července, což je začátek prázdnin. Já na ní netrpělivě čekala na letišti. A ona přiletěla. Tak jsem vzala dva sýry na záda. Přitulily jsme se k sobě a hned Mis: "Ahoj Bluuum tak co jak je? Co ve škole...?" No prostě takové věci o čem se Mis baví. Já tedy na to "Ahoj Mis mám se dobře ve škole dobrý... No trošku málem pětka jenže Tou přemluvila úču aby mi dala 4." A Miska hned na to "No tak to je super! Ještě že se kamarádíme s Totí, to je veliké štěstí." A já pak přepla téma "Tak co, nechceš ke mě domů?" A Miska na to "A co myslíš? Budeme tu stát celý den? Samozdřejmě, jdeme!"
Tak jsme šli domů a Mis málem vypadli oči z důlku. Byla jsem velmi bohatá, což s tím asi mělo něco společného. Tak jsem jí tedy představila svůj dům. Moc se jí líbil. Potom jsem jí představila poslední místnost, která je pro hosty. Byla hned vedle mého pokoje. Tak jsem zde objednala tuto místnost, abychom měli kdyžtak soukromý. Tak si tam Mis zbalila věci, mi jsme se tam najedli (samozdřejmě sýry) a byl to Camembert. Potom jsme se upravovali. Chvilku jsme si povídali a potom jsme odpoledne šli se projít do mého oblébeného parku.
Tam jsme si také moc dobře užívali. Cestou jsme si povídali o sýrech a až jsme tam došli, Mis se hned rozběhla. Byly tam houpačky, kolotoče, skluzavky, lanovky atd. Byl tam také písek. Tam jsme si stavěli nějaké pískovské hrade a zámky. Moc jsme si tam užívali.
Potom jsme přijeli domů. Najedli jsme se a potom jsme si namalovala srdce na oboje dvoje ruce. Nakonec jsme šli v 10 hodin spát.
Druhý den jsme vstali, opět snědli sýry a já jsem dostala nápad "Mis, já mám nápad. Co kdybychom zašli do města a nakoupili nějaké sýry na jídlo a oblečení?" A ona na to "Tak jo. To je super nápad. Máš pro mě nějaké oblečení?" A já na to "Samozdřejmě že mám. Mám plno oblečení. Pojď do haly, koukni se do šatníku a tam si vem jakékoli oblečení, které chceš. Prosím, dovolím ti všechny. Nejprve si vyberu já potom ty aby jsi mki nevzala oblečení, kdybych ho chtěla třeba já nebo tak..."
Tak jsme tedy šli do hal. Já jsem si vybrala santův klobouk, zvonek na krk, mrkvičku, hvězdičku na ocas a kytičku na uši. Mis si vybrala žlutý klobouk s růžovou páskou, růžovou mašličku na uši, perníček do pusinky, klapky na uši a kytičkovanou šálu na krk.
Tak jsme tedy šli do obchodu. Povídali jsme si tam toto:
Já: "Mis, co kdyby toto bylo naše hlavní oblečení?"
Ona: "Ok. To je opravdu dobrý nápad."
Já: "Tak až se vrátíme, uložíš si toto oblečení do své skříně. Potom až odejdeš, mi ho vrátíš."
Ona: "To bude moc smutné, až odejdeme. Budeme asi brečet!"
Já: "Radši o tom ani nemluv... Já jsem dostala super nápad?"
Ona: "Jaký? Jsem moc zvědavá, povídej!"
Já: "Co kdybych příští měsíc, až odjedeš, šla k tobě domů? Strávíme alespoň spolu plno času! Co ty na to?"
Ona: "Ano! To je moc dobrý nápad!"
Potom jsme došli do města. Byl tam veliký obchod, do kterého jsem chodila pořád (někdy i do jiného, ale tento jsem měla nejradši). Byly jsme ve městě, které se jmenovalo La Manche. Obchod, do kterého jsem chodila, byl nejznámější v tomto městě, proto se jmenovalo Dela Manche. mělo podobný název jako toto město.
Tak jsme si tedy koupili nějaké sýry a oblečení. Byly jsme tam celý den, takže není divu, že jsme se domů vrátili až teprve večer.
Třetí den jsme opět vstali, najedli se nových, čerstvě koupených sýrů a potom jsem dostala nápad, co bychom mohli přes den dělat. Tak jsem jí ho řekla "Mis, mám jeden super nápad! Určitě nám chybí plno sýrů do dalšího oblečku a přáli bychom si už konečně něco koupit! Ty šetříš na tygří fur, já zase na bílý klobouk s černou páskou! Co kdybychom zašli nasbírat nějaké ty sýry?" A ona na to "Blum, to je super nápad! Už moc po tom toužím! Tak jdeme!"
Proto jsme tedy šli do světa, kde byly plno map. Šli jsme do světa, nejprve do survivoru, ten nám moc nešel, proto jsme se rozhodli, že půjdem do základního roomu - *cs-1. Tam jsme nasbírali plno sýrů, Mis 10 000 a já 500. Nakonec jsme za zbytek času rychle došli do obchodu a koupili si vybrané oblečení, po kterém jsme moc toužili. Potom jsme šli domů a šli jsme spát ve 12 hodin.
Čtvrtý den jsme si tedy udělali úkol ze školy. Já měla sklonovat podstatná jména dle rodu mužského, ženského a středního. Mis měla napsat nějaké informace o vybraných zvířatech - krokodýl, velryba a slon. Tak jsme udělali úkoly, což nám trvalo asi půl hodinky. Pak jsme se rozhodli zajít někam na výlet do lesa. Tam jsme se setkali s plošticemi a stavěli jsme jim farmu a také jsme se sbírali a hráli si. Potom jsme šli domů a snědli večeři... Měli jsme pizzu mmmm mňam a jak byla dobrá! A potom šli jsme spát v 9 hodin.
Pátý den jsme se vzbudili, najedli se a šli jsme někam ven. Rozhodli jsme se, že půjdem na návštěvu k Totí, protože ta bydlela hned vedle mě.
Tak jsme tam tedy šli, zazvonily a Tou šla otevřít. Hned, jak nás spatřila, zajásala "Jéééééééé Blumíííííí" Tak nás pozvala dovnitř. My jsme si sedli do pokoje, přinesla nám nějaké pití, čokoládu a hned se mě ptala "Blum, jak se máš, co jsi dělala, co ve škole a kdo to je?" Tolik otázek jsem čekala a proto jsem odpověděla "Ahoj Tou, mám se dobře, jen jsem se najedla, ve škole dobrý a díky za to přemluvení. Toto je moje sestra. Jmenuje se Miska Merg." Totí žasla "Blum! Vždyť si říkala, že nemáš sestru? Hmm?!" Já na to "Ale Tou, já myslela, že to myslíš jinak, jako kamarádku..." A zase Tou "Jo tááák... Tak co nechcete si o něčem popovídat?" Já na to "Jistě." A teď jsme si povídali:
Tou: "Nechcete přinýst kávu?"
Já: "Ne děkuji. O čem si budem povídat?"
Tou: "V televizi ve zprávách jsem viděla, že někde poblíž pobíhá nějaké pes. Právě že můj dům natáčeli."
Já: "Ty jsi byla v televizi?"
Tou: "Samozdřejmě, že ne. Říkám, že to byl můj dům."
Já: "Aha."
Tou: "Ještě jsem viděla v televizi zase ve zprávách nějaký uhořený dům. Vypadal to jako tvůj."
Já: Že by to byl můj? Jdeme se podívat!"
...
Tou: "Aha, to byl asi jinačí. Takže ty jsi opravdu na to superstar postoupila?"
Já: "Jo, právě jsem to chtěla říct Mis."
Mis: "Právě jsem tě, Blum, viděla v televizi. Jsem zvědavá, co budeš zpívat. Kdy ti to vlastně začíná?"
Tou: "Jo, to by mě taky fakt zajímalo."
Já: "Hele, holky, to já ještě fakt nevím. Ale moc mě zaujala písnička Teenage Dream od Katy Perry. Možná, že jí tam zazpívám. Potřebuju na to vlastně hodně cvičit. Mis, až půjdeme domů, hned začneme se cvičením."
Mis: "Jo, těším se na to. Nejprve se to však musíš pořádně naučit."
Já: "Tou, tak jsem i s tebou jen chtěla po dlouhé chvíli popovídat a představit ti svou sestru. Tak já už jdu. Musím trénovat."
Tou: "To by jsi tedy měla. Zatím, holky, ráda jsem tě, Mis, poznala. Papa.!
Mis: "Ahoj."
Já: "Čau!"
Tak jsme odešli a šli jsme domů trénovat písničku.
Šli jsme domů, hned jsme si slékli oblečení a šli jsme do hudební místnosti. Tam bylo plno hudebních nástrojů. Já jsem si vzala jen mikrofon, abych mohla kam zpívat. A tak jsem zpívala bez hudby:
You think I'm pretty
Without any makeup on
You think I'm funny
When I tell the punchline wrong
I know you get me
So I let my walls come down, down

Before you met me
I was a wreck but things
Were kinda heavy
You brought me to life
Now every February
You'll be my Valentine, Valentine

Let's go all the way tonight
No regrets, just love
We can dance, until we die
You and I, will be young forever

You make me feel
Like I'm livin' a
Teenage dream
The way you turn me on
I can't sleep
Let's run away and
Don't ever look back,
Don't ever look back

My heart stops
When you look at me
Just one touch
Now baby I believe
This is real
So take a chance and
Don't ever look back,
Don't ever look back

We drove to Cali
And got drunk on the beach
Got a motel and
Built a fort out of sheets
I finally found you
My missing puzzle piece
I'm complete

Let's go all the way tonight
No regrets, just love
We can dance, until we die
You and I, will be young forever

You make me feel
Like I'm livin' a
Teenage dream
The way you turn me on
I can't sleep
Let's run away and
Don't ever look back,
Don't ever look back

My heart stops
When you look at me
Just one touch
Now baby I believe
This is real
So take a chance and
Don't ever look back,
Don't ever look back

I'mma get your heart racing
In my skin tights jeans
Be your teenage dream tonight
Let you put your hands on me
In my skin tight jeans
Be your teenage dream tonight


Yoooouuu
You make me feel
Like I'm livin' a
Teenage dream
The way you turn me on
I can't sleep
Let's run away and
Don't ever look back,
Don't ever look back
No

My heart stops
When you look at me
Just one touch
Now baby I believe
This is real
So take a chance and
Don't ever look back,
Don't ever look back

I'mma get your heart racing
In my skin tights jeans
Be your teenage dream tonight
Let you put your hands on me
In my skin tight jeans
Be your teenage dream tonight
Tonight, tonight, tonight, tonight, tonight, tonight
Tak jsme tedy takto trénovali do večera. Nejprve na začátek bez hudby, potom posutupně z hudbou. V noci jsme se najedli a šli jsme brzy v 8 spát, zítra jsem měla jít na Super Star.
Pátý den jsme opět vstali a najedli se. V 20:00 večer mi mělo začít Super Star. Tak jsme radši celou tu dobu trénovali a moc to mě a Mis bavilo.
Večer jsme se nenajedli ani nešlo spát, protože jsem musela jít na Super Star. Tak jsme tedy jeli. Cesta tam trvala 13 minut, proto jsme vyjeli v 19:47 hodin.
Když jsme tam dorazili, celá jsem se potila nervozitou, moc jsem se tam bála. Nejprve jsem řekla, co budu zpívat a když už na mě vyšla řada, šla sme na podium, vzala jsem si mikrofon, nabrala odvahu a začala zpívat. Znělo to moc hezky a všem se to líbilo.
Když už jsem tedy dozpívala, poklonila jsem se a všichni mi tleskali. A to mě ještě k tomu točili v televizi! Takže jsem se stala populární myškou. Potom mi řekli, že nás budou hodnotit. A když jsme přišli domů, při jídle mi Mis řekla "Blum. Mám pro tebe jedno úžasné překvapení." A já na to "A jaké?" A ona "Řeknu ti ho až ráno." Tak jsme se tedy najedli dobrého sýra a potom jsme šli spát.
Šestý den jsme tedy vstali, najedli se a po jídle jsem se hned zeptala "Mis, jaké je tedy to překvapení?" A ona na to odpověděla "Tak jo, Blum. Člověk na třetím místě dostane bronzovou medaili, druhé místo dostane stříbrnou medaili a první zlatou. To víš. Ještě pro tebe mám jedno překvapení." Já jsem celá vykulila oči a řekla jsem "Pane jo! Jaké je to další?" A Mis mi ho řekla "Další překvapení je to, že jsem se do Super Star přihlásila jako porotkyně. Takže tě budu hodnotit." Já úplně vykulila oči až mi málem vypadli z důlku. Tak jsme tedy řekla "Mis! To jeúplně skvělé! Kolik mi dáš bodů?" Mis na to "Všem dám 1, tobě dám samozdřejmě 10. Což je největší počet bodů." A zase já "Ty si ta nejlepší kamarádka na celém světě! Děkuji!"
Tak jsme tam tedy šli. Já jsem byla na prvním místě. Dostala jsem zlatou medaili a také jsem dostala 2 lístky do Turecka. Byla jsem tak nadšená a to bylo jen díky Míše. Nebýt jí, opravdu nevím, co bych si počala. Potom jsme šli domů kde jsme šli spát.
Sedmý den jsem se najedla a najednou mě něco napadlo "Mis, co kdybychom zašli na výlet do Turecka?" A Mis odpověděla "Tak jo, Blum. Je to až večer." Tak jsme tedy šli.
Když už uplynul den a bylo večer, byl čas nastoupit do letadla. Já a Mis jsme šli na letiště a nastoupili do letadla. Asi za 5 hodin jsme tam byly.
Vystoupili jsme a potom jsme se šli ubytovat. Byla noc 21:00 hodin, tak jsme šli rovnou spát.
Osmý den jsme se najedli, tentokrát jsme šli do restaurace kde byly samé pochoutky. Ovoce, zelenina, hranolky no prostě plný výběr jídla. já ujsme si vzala dva malé donutty a Mis si vzala tři koláčky. Potom jsme se rozhodli, že půjdeme do bazénu. Převlékli jsme se do plavek a šli jsme.
Docela jsme si to tam užili. Nejprve jsme si jen tak plavali, pak jsme se cákali, nakonec jsme dělali závody kdo vydrží zadržet dech nejdéle a ještě jsme závodili v plavání.
Když bylo odpoledne, šli jsme se naobědvat. Potom jsme si ale chtěli odpočinout. Proto jsem se rozhodla, že půjdeme do pokoje a na balkon hrát karty.
když už bylo lépe, šli jsme opět do bazénu kde jsme byly až do večera. Večer jsme šli tedy do restaurace, já měla hranolky s rajčaty a Mis měla špagety, pak jsme šli spát.
Devátý den jsme vstali, dali jsme si to stejné a šli jsme zase do bazenu. Odpoledne jsme se najedli. Potom jsme se rozhodli že půjdeme navštívit, jak to vypadá u moře. Bylo to tam celkem klidné. Vrátili jsme se a vzali jsme si potřeby k moři a potom jsme tam zase přišli. A já jsem řekla "Mis, co takhle se vykoupat v moři?" A Mis na to "To je dobrý nápad, Blum." Tak jsme šli. Jen chvilku. Po chvilce jsme se usušili. Šli jsme tedy do pokoje. Najednou mi však začal zvonit mobil. Byla to Totí, která mi volala. Mluvili jsme na sebe takhle:
Tou: "Ahoj, Blum."
Já: Ahoj, Tou. Co mi potřebuješ říct."
Tou: "Jak se máš?"
Já: "Dobře. Co ty?"
Tou: "Já se mám také dobře."
Já: "Tak, co potřebuješ?"
Tou: "Chci ti pogratulovat za výhru."
Já: "Aha, tak děkuju."
Tou: "Co jsi vyhrála?"
Já: "Vyhrála jsem zlatou medaili a zájezd do Turecka."
Tou: "Vezmeš mě tam prosím sebou?"
Já: "Promiň, asi tě naštvu, ale už jsem v Turecku s Mis."
Tou: "Aha, tak to nevadí. Tak ahoj a užij si to!"
Já: "Děkuju a taky ahoj!"
A už jsem odložila mobil. Miska se zeptala "Blum, kdo ti volal a proč?" A já na to odpověděla "Volala mi Tou, ptala se mě jak se mám, pogratulovala mi k výhře na Superstar a potom se zeptala co jsem vyhrála já že medaili a zájezd do Turecka. Potom jeatli ji nevezmu sebou já že tu jsme tak ona že jí to nevadí. Nakonec jsme se rozloučili." Miska na to řekla "Aha. Už je 7 hodin, nejdeme na večeři?" A já "To je dobrý nápad. Jdeme!" Tak jsme si dali k večeři řízeček a kašičku. Mmm, nám to tak chutnalo! nakonec jsme šli domů spát.
Desátý den jsme zase vstali a snědli jsme tentokrát croasanty (či jak se to píše, neumím to napsat) obě dvě. A potom jsem dostala nápad "Misko, co kdybychom si zašli někam na malý výlet?" A ona na to "Dobře. Ale kam?" Já zase "Co třeba si postavit v lese nějaký domeček? Nebo nějak si hrát v lese!" A ona "Tak dobře, Blum. Je to skvělý nápad. Jdeme, už se moc těším!" Tak jsme tedy šli.
Až jsme tam došli, byly jsme celý spocení protože bylo vedro. Já se polekala "Ale ne! My jsme si nevzali pití!" Ale Miska mi řekla "Nemáš se ničeho bát, Blum. Vzala jsem ho na cestu." A já jsem se uvolnila "Misko, ty jsi opravdu nejlepší kamarádka. Zachránila jsi mi život!" A ona na to "Nemáš zač. Tak jdeme." Při cestě jsme si povídali:
Já: "Mis, o čem si budem povídat? Nenapadlo tě něco?"
Mis: "Totí je vlastně tvoje sestra, nebo.. Jak to je? Chtěla bych ji poznat!"
Já: "Mis.. Totí je moje kamarádka která se mnou chodí do školy. Víš, jak jsme se seznámili? Tak, že se její nepřítelkyně které se už nevšímají, se hádali. Mě bylo Tou moc líto a proto jsme se stali kamarádkami. Ty jsi chodila do jiné školy ale i tak jsi moje sestra. Mám tě opravdu moc ráda."
Mis: "Aha. Opravdu jsi se dost rozepsala."
Já: "Ano, to je pravda. Téma vyřešeno. Ještě něco?"
Mis: "Blum, jaké máš kamarádky?"
Já: "Ano. Mám ještě jednu kamarádku a jmenuje se Jana. Jinak nemám nikoho."
Mis: Aha, dobře. Ale ty jsi mi o Janě nic neříkala. Jaká vlastně je?"
Já: "Jak jsem se s ní seznámila? Známá otázka. Jednoduše se mi líbilo, měla zvláštní jméno a proto jsme se seznámili a stali jsme se kamarádkami. Bydlí naproti mě. Je hodná, někdy i legrační holka. Nejraději má Rock And Roll a má jedinou kámošku - mě. Snad všechno."
Mis: "Tak dobře. To je všechno na co jsem se chtěla zeptat. Hele! Už jsme tady! Pojďme se podívat po nějakých zvířátkách a budeme si s nimi hrát."
Já: "Mis! To je velmi dobrá nápad!"
Tak jsme tam došli a hledali jsme zvířátko. Šli jsme po různých cestách, ale ještě jsme nezabloudili. Najednou jsme potkali Tou. Já jsem se jí zeptala "Tou!!! Co tu u všech bohů vyvádíš?!!" A Totí na to "Blum, ahoj! Konečně jsme se setkali. Chtěla jsem se zde taky podívat. Vždyť máme v hotelu byt vedle sebe!" A já na to "Ježiš, Tou. Zrovna jsme si já a Mis povídali. Co tu vlastně děláš?" A Totí zase na to "Já jsem šla na procházku. Nepůjdeme si hát na babu?" Já jsem žasla "Tou... To je velice dobrý nápad. Ale nemám babu a všechny stromy jsou jako domečky!" Tou vykřikla "Já ji taky nemám. Takže Mis, máš babu a musíš nás chytat!"
A tak se to stalo. Do večera jsme si hráli na babu. Potom jsme se večer vrátili do hotelu. Dali jsme si hamburgery a potom jsme šli spát.
Jedenáctý den jsme vstali a dali jsme si palačinky a ty byly teprve dobré! Až jsme se jich najedli tak jsme se rozhodly, že půjdeme s Totí někam na hory. Zazvonily jsme k Tou a ona řekla "Ano, prosím.. Blum! Co dnes plánuješ?" A já na to "No, jen že bychom třeba šli na hory..." A Tou "To je super nápad!"
Tak jsme tam tedy došli. A ani si nemůžete představit, jaké tam bylo vedro! Najednou jsme tam někoho potkali. A byla mi ta myška povědomá.. jakoby.. Jana? Asi tak nějak. Ona mi řekla "Ahoj, Blum. Vím, že jsi to ty. To jsem já, Jana. Hele, ty jsi vyhrála ten lístek do Turecka na SuperStar, že? Jo a mimochodem... kdo to vlastně je?" Tohle mi vlastně řekla když jsme došplhali nahoru na to velikou horu. A já jsem odpověděla "Ahoj, Jano. Jo, já vm, že to jsi také ty. Ty lístky jsem vyhrála ve SuperStar, ano, to máš pravdu. A toto jsou moje kamarádky. Miska a Tojí. A ona na to "Jo, dobře. Všimla jsem si, že napravo vedle tebe bydlí Miska, nalevo já a vedle Misky bydlí Tou. A vedle mě vlevo bydlí nějaká paní. Jenže já ji neznám ale jednou jsem ji viděla... no nic, také se zajímáte o horolezectví?" Překvapilo mě to dlouhého, co Jana řekla. Tak já jsem tedy odpověděla "Jo, přesně tak to je. Jo, o horolezectví se zajímám od toho, co jsem viděla film Horolezecké myši. Když jsem se na to podívala jak tam lezli, vykulila jsem oči (O_O) a otevřela pusu do "O". Jo a jak tam na ně foukal vírt.. museli mít něco na dýchání protože nahoře neni vzduch. Jo a ještě..." Nedokončila jsem větu, protože mi Jana skončila do řeči "Blum, to by stačilo. Já to navíc také viděla. Myslím, že bychom mohli navštívit nějakou restauraci. Ale nemusí být zrovna pořád v hotelu. Tady poblíž nějaká je jsem zaslechla ve zprávách." Tak jsme šli tedy hledat.
Když už jsme tam došli, tak měla Jana pravdu. Jedna restaurace od té hory nejblíž přeci jen existovala. Jmenovala se ZuraKakabus. (LOL).
Když jsme tam došli, bylo tam plno jídla. Ale byly tam samozdřejmě i sýry. Já jsem si dala sýr ve tvaru čtverce, Miska zas ve tvaru žraloka a Jana s Tou zase trojůhelníku.
Když jsme se najedli, rozhodli jsme se, že se půjdem podívat někam zase na skály. Našli jsme jich celkem 5 a také jsme po nich lezli. Moc nás to bavilo. Potom jsme se vrátili do hotelu (samozdřejmě kam jinam) a dali jsme si všichni palačinky. Nakonec jsme šli spát.
Dvanáctý den jsme si dali tousty a jablíčko. Potom jsme šli všichni do mého pokoje a přemýšleli, co budeme dělat. A potom Jana dostala nápad "Hele, co kdybychom se šli koupat do bazénu? A potom po obědě že bychom se zašli podívat do muzea. Jedno muzeum je blízko a znám ho. Jmenuje se LastoMusaMuzeum a párkrát jsem tam byla." A Miska na to "Jé, Jano.. to je opravdu výborný nápad! Půjdeme se koupat do bazénu, který je tady. Dobře, tak jdeme!" Tak jsme si na sebe vzali plavky a takové ty potřeby a šli jsme.
Když jsme tam došli, tak jsem dostala nápad "Holky, já mám takovou chuť se nejdříve opalovat." Nejprve jsme se však namazali krémem proti sluníčku. A já pak pokračovala "Já zatím budu sedět na lehátku a opalovat se. Teprve za chvilku půjdu do bazénu. Co budete, holky, dělat vy?" A jako druhá se ozvala Miska "Dobře, Blum. Já půjdu do bazénu. Tak co budete dělat zase vy?" Potom se ozvala Jana "Já mám nápad! Já přinesu nějaké malé občerstvení a nápoje. Řekněte mi potom, prosím, co si přejete a já to donesu." A jako poslední Tou "Hele holky.. Jestli vám to nebude vadit tak já se půjdu koupat do moře." A já jsem jí na to odpověděla "Tou, jasně, že ne. Moře je blízko bazénu s hotelem. A Jano, děkujeme ti. Mě by stačila jedna Cola." A Miska řekla Janě co by jsi přála "Já ti také Jano děkuji. Já bych chtěla pomerančový džus a ještě třeba nějakou sušenku." Ale Tou na to řekla "Děkuji ti Jano, jenže na nic chuť nemám. Ale to nevadí, i tak si dobrá kamarádka." A Jana nám vyhověla "Dobře, holky. Už pro to jdu." Zatím jsem se opalovala, Tou se koupala v moři a Mis zase v bazénu.
Když už to Jana přinesla, všichni jsme jí poděkovali a najedli jsme se. Najednou jsem však potkala jednu svou nepřítelkyni, která znala jen mě ale Misku, Tou ani Janu neznala. Ona si mě vlastně taky všimla. Když jsme se najedli, tak k nám přišla. Potom mi nadávala "Čau ve spolek. Tak co noobko? Jak se ti daří? Noh, začínám být populární ale kamarádky a kamarádi jsou někde jinde. Hmm, zdá se, že jsi si přivedla kamarádky.. Hahaha!" Miska, Tou a Jana ji znaly. A proto Miska na ni vykřikla "Nech být Blum na pokoji!" A totí také "Jo, přesně! Vůbec ti nic neudělala!" A Jana se také odvážila "Přesně tak! Nebo ti snad ubližuje jako ty jí?! Tak si počkej!!! Opravdu nás nezajímáš!!" Ale najednou se Roza, ta nepřítelkyně, urazila "A vy jste jako kdo? Aha, někde sem vás potkala. No dobře, nechám vás na pokoji. A co mám s Blumou společného? Ale zase.. když vám to řeknu, moc vás to nepřekvapí. Smála se mi že jsem noob." Ale oni jí řekly, že jich to nezajímá a se mnou se budou navždy kamarádit. A ta Roza řekla "Dobře, Blum. Odpouštím ti. Nezapomenem na to všechno co jsme prožili a budeme kamarádky?" Já jsem se tedy překvapila. Proto jsem odpověděla "Ok, přijímám." A ta Roza už odešla. Tak jsme si užívaly to, co jsme chtěli.
Potom když už byl čas na oběd jsme my všichni čtyři šli do hotelu do restaurace. Všichni jsme si daly kuře polité sýrovou omáčkou.
Když už jsme se tedy najedli, tak jsme šli chvilku ven. Já jsem řekla "Holky, co bychom teď mohli dělat? Budeme přemýšlet." A Tou už něco vymyslela "Já už vím! Můžeme si prohlédnout jak to vypadá u Blum, Mis, Jany a mě! No není to super?" A já odpověděla "Ano! Už jsem zvědavá!"
Tak jsme tedy šli. Nejprve jsme šli ke mě. Byla tam postýlka, televize, skříně a koupelna se záchodem, umyvadlem a sprchou.
Když jsme se tedy ke všem podívaly, tak Jana se podivila. Najednou vyhrkla "Hej, holky! Nemyslíte si, že je to zvláštní? Máme všichni úplně stejné byty!" A my na to "Jo, to je opravdu skvělé. Vážně jsem překvapená. Moc zvláštní!" Potom jsme šli zase chvilku ven. Ale bylo hrozné vedro. Musely jsme tedy zase něco vymyslet. Tak jsme přemýšlely a Miska řekla "Co kdybychom..." Já jí skočila do řeči ".. hráli karty?" A Miska mi na to odpověděla "To jsem chtěla říct já, Blum! Ale jinak dobrý nápad."
Šli jsme tedy domů a tam jsem vybalila karty. Nejprve jsem vytáhla Černého Petra. Potom jsem ale neměla jiné karty než tyto. Ale měla jsem zase sebou jiné stolní hry. Hráli jsme si celou hodinu.
Kdžy jsme dohráli, rozhodli jsme se, že půjdeme teda do toho muzea a vrátíme se večer. Dívali jsme se tam, co je tam hezkého. Vykulila jsem oči O_O a pusu do "O". Byly tam nádherně vystavené myši. Také tam byly nějaké sochy. Moc se nám tam všem líbilo.
Když už bylo večer, tak jsme se rozhodli, že se půjdeme najíst. Všichni jsme si dali kuře na paprice. Přitom jsme si také vypřávěly různé příběhy, histrorky a vtipy.
Když jsme se najedli tak jsme se ještě rozhodli že bychom se mohli podívat na moře, které bylo ale kousek odtud. Bylo tam ještě pár lidí. Potom jsme šli domů a chviilku před spaním jsme si povídali:
Já: "Jano, díky, že jsi nám řekla o tom muzeum. Co bychom dělali bez Jany? To bychom se tu asi nudili, co? Nemyslíte si to samé, holky?
Tou: "Já si myslím, že bychom bez Jany byly fakt smutný. No holky... Víte že každá z nás je něčím výjimečná a důležitá? A to nejen Jana ale i já, Blum a i Miska."
Miska: "Jo, to si také myslím. Zjistila jsem, že se nemůže nikdo něčím chlubit dokud to nezjistí od toho správného, zda je to pravda. Myslím, že jsme se dnes všechny poučili."
Jana: "To máš tedy pravdu Misko. Poučila jsem se dřív než jsi mi to řekla."
Já: "Jano, nechceš nám všem říct ten tvůj příběh? Jako jak jsi se to přiučila. Prosím! Byl krásný!"
Jana: "Dobře, holky. Ale nemyslíte si, že už je trochu pozdě?"
Miska: "Hej, řekni nám to teď. Vlastně nejsme ani trochu unavené."
Tou: "Jo, mluv! Jsem velmi napjatá!"
Jana: "Jednou, když už jsem povyrostla a chodila do 4 třídy, tak jsem si myslela, že jsem nejlepší ze třídy. Přitom jsem se mýlila ale myslela jsem si, že je to pravda.
Jednoho dne ve škole jsme se učili dějepis. Měli jsme napsat co se dělo v dávných dobách. Když už jsme to napsali tak si naše paní učitelka vzpomněla, že jsme měli napsat informace o informatice a pak jsme měly ještě zapsat naše zvířátko. Já jsem napsala o mém pejskovi Alíkovi. A napsala jsem tam tohle:
'Můj pes se jmenuje Alík. Barvu srsti má hnědou. Má hlavu, krk, trup, čtyři nohy a ocas. Je to teprve štěně. Má rád kosti, ale kostičky mají rdi asi všichni psi. Někdy honí naši kočku Micku. Naše sousedka má také jednoho pejska, který občas z legrace honí našeho Alíka. Ten se však bojí a utíká.'
Nejprve jsme měli jít k paní učitelce a ukázat ji informace o informatice. Ukázaly jsme jí to. Já jsem to prý měla nejhezčí. A potom byl na řadě popis zvířátka. Když jsem tu ukázala tak všichni zašli protože nejlepší jsem to měla opět já. A když jsem to slyšela, hned jsem zajásala "Ha! Jsem nejlepší a nikdo na mě nemá!" Ale potom jsme měly dělat něco, co neumím a vůbec taky nesnáším; dějepis. Paní učitelka nám vyprávěla o tom, jak se vyvinul svět s lidmi. Potom jsme si měli všechno zapisovat. Potom z toho byl test, a nejlepší to měla jedna žačka Laroska. A proto jí všichni gratulovali a mě se posmívali. Ten den jsem se velmi ztrapnila. A navíc jsem se přiučila, že je lepší se nechlubit, protože se pak můžeš ocitnout ve ztrapnění.
Tak, to je konec."
Tou, Miska a já: Oh, Jano. To byl krásný příběh! Ano, moc ho obdivuji! Nádhera. A jak byl dlouhý!"
Jana: "Jo, díky a nemáte zač. Nešli bychom už spát."
Já: "Ok. Dobrou holky."
Miska: "Jo dobrou hezké sny pá."
Tou: "Papá hezké spaní."
Jana: "Tak ahoj, Blum. A holky! Nezpomeňte že zítra mám narozky!"
Miska: "Oh, Jano. To je skvělé tak zatím!"
Po dlouhém povídání jsme už šli spát.
Třináctý den jsme vstali a najedli se. Ale Jana byla od toho vyprávění tak utahaná, se jsme se vzbudili jen já, Miska a Tou, zatím co ona spala. Což bylo dobře ne? Měla narozeniny!
Já jsem řekla "Hele, holky, pojďme ven a řeknu vám něco." Šli jsme tedy ven a když jsme tam došli tak jsme si šli lehnout na lehátko a já pokračovala "Slyšeli jste včera Janu, ne? Má narozeniny! Co kdybychom jí něco připravily? Ale musíme potichu!" A Miska na to: "Jo, to je skvělý nápad! Potají se tam vplížíme. Ale nesmí slyšet ani jediný krok!!!" A Tou na to "Jo, přesně. Mám plán co udělat. Držte se podle mích pokynů ať nic nezkazíme!"
Tak jsme tedy šli do jejího bytu. Tam jsme daly balonky a ozdoby. Potom jsme šli koupit dort. "Jana má nejraději jahody," řekla jsem, "stejně jako já. Co jí takhle koupit jahodový dort?" A Tou na to "Výborný nápad, Blum. Ještě že to víš. Alespoň bude mít radost." "Hej, holky," zakřičela na nás Miska, "tady vidím regály z dotrama. A je tu i jahodový!" Tak jsme jeden koupili a vrátili jsme se k Janě. Ta naštěstí ještě spala. A daly jsme jí tam dort. Potají jsme jí chtěly převléct, ale neměli jsme co. "Co ji dáme na sebe?" lekla jsem se, "Nemáme nic!" "Žádný strach, Blum," ujistila mě Miska. "Ušila jsem jí šaty. A Totí jí ušila nějaký klobouček." Uf, díky holky!" ulevilo se mi.
Když jsme ji převlékli, tak se Jana probudila. Úplně se lekla. My tři jsme byly za dveřmi takže nás neviděla. Potom jsme otevřely dveře a s plnou radostí vyhrkli "Překvapení!" A Jana skoro celá ztuhla. "Jé, Blum no já..." žasla Jana, "Já.. Opravdu nevím co říci. JE TO NEJLEPŠÍ DÁREK NA SVĚTĚ! DĚKUJI VÁM, HOLKY!" A my jsme byly šťastné. Do večera jsme slavily. Potom jsme si daly večeři a šli jsme spát.
Čtrnáctý den, poslední den v Turecku jsme vstali a najedli se koláčků. A potom jsem řekla "Holky, myslím, že jsme si to tu moc užili. Ale no... dnes je poslední den a musíme se opustit! Počkat.. Jano ty vlastně bydlíš hned vedle nás!" A Jana na to "Ne, bydlím někde jinde. tak si zavoláme přes mobil! Nebo.. stejně chodíme do školy ne?" A já na to "Jo, to je celkem pravda."
Odpoledne jsme se najedli. Potom jsme si zbalily věci. Nakonec jsme čekali až dojede autobus. Zatím jsme si povídali:
Já: "Holky, dost jsme toho zde v Turecko prožili. Jak plánujete jít potom?"
Miska: "No, to jo, to máš Blum pravdu. Příště bychom mohli jít třeba do Egypta."
Já: "Jé, to je dobrý nápad, Misko! Kam se chystáte příště vy?"
Tou: "No, já ještě nevím.. Moje kamarádka Sarach ke mě přijde další měsíc. Takže bychom si to naplánovali.. Hele! Až to vymyslíme, zavolám ti!"
Já: "Ok, to bude super. A kam jdeš ty, Jano?"
Jana: "Já půjdu asi s váma do Egypta. A pozvu s sebou i mojí kamarádku Vinku."
Mis: "Jo! Nějaká rozšířenější komunita by snad neuškodila ne?"
Já: "Oh Misko :D.. Ale vlastně máš také pravdu."
Tou: "Hej holky! Za chvilku jedeme. Vlastně už teď. Budeme si volat mobilem?"
Jana: "Jo, dobře."
Já a Mis: Jo, to bude skvělé. Dobře."
Já: "Ale holky. Nemáme na sebe čísla. Každý máte čtyři papírky tak je všem rozdáme."
Jana: "Jo, už to máme."
Tou: "Jano, nechceš být kamarádka když už jsme takhle pohromadě?"
Jana: "Ok. Tak si budeme volat."
Já: "Holky, měly bychom se rozloučit. Nezapomeňte však, že si musíme volat a psát! Tak zatím papa."
Mis: "Jo, přesně. Ahojky."
Tou: "Ok, přijímám. Čaute a ráda jsem vás poznala!"
Jana: Dobře, nezapomenu. Já vás taky ráda poznala. Mějte se papa!"
Když už jsme si dopovídaly, tak jsme šli do autobusu. Ale ještě nebyl konec! Jak byl autobus, tak vlevo úplně u okna byla Tou, vedle Totí byla Jana, potom byla mezera de procházely lidi. A nakonec víte co? Vedle mezery vpravo jsem seděla já a vedle mě úplně u okna Mis.
Tak jsme se rozhodly, že abychom se tu cestu zabavily si něco budem dělat.
Já: "Jé, Tou, Jano, Misko! To je super nápad, že sedíme vedle sebe. Kdo tento nápad vlastně vymyslel?"
Miska: "No, já se vsadím, že to byla Tou. Protože ta má vždy takové dobré nápady."
Tou: "Ale, jdi. Byla to Jana!"
Já: "Tak Jana, jo? O_O"
Jana: "Vám se to nelíbí? :("
Mis: "Jano, samozřejmě že se nám to líbí! A ani ne! Je to nádherný!"
Jana: "Jé, to mě těší. Hej, mám tady hru!" *Vytáhne hru a je to míček* "Podívejte na ten krásnej míček. Mám dokonce dva! *Hodí Misce a Blumě jeden míček* "Na, tady máte. Ale až budeme doma tak mi ho vrátíte, ano? A mimochodem.. Hrajte si s ním a já si budu hrát s Tou a..."
Tou: "Ale Jano, nemusíš to tu celé prokecat. Ok, dobře."
Miska: Jo, díky Jano. Nějaká zábava přeci jen neuškodí."
Já: "Přesně, souhlasím z Miskou."
Jana: "Dobře, ale zdá se, že jsem asi nějak ukecaná.. Že by od přírody? No, je to divné ale... Nechme to plavat. Chci jen říct že..."
Mis: "Jano! Zase kecáš!"
Jana: "No jo, já vím. Ale víte o tom, že budou dávat film který se jmenuje S myškami na cestách. Už jsem ho jednou viděla. Ten film je o tom, jak.."
Já: "Jano! Máme ti to fůrt připomínat?"
Jana: "Jo, pardon. Blum, ty se se mnou nekamarádíš. No víš já chci jen říct že.."
Já: "Samozdřejmě, že se s tebou kamarádím. Jen tě upozorňuju aby jsi celé tři a půl hodin to tu neprokecala! Pak ještě jednu a půl hodiny v autobuse... To bych se snad zbláznila!"
Jana: "Teď jsi ty dlouho kecala. Je to jen o tom, jak myšky se zajímají o horolezectví a také někam chodí. A potom budou dávat..."
Mis: "Jano, ještě nám řekni celý program až do zítřejšího večera."
Tou: *Zasměje se našemu rozhovoru, že je to vtipné* Jo, Misko. Ty bylo fakt dobrý."
Mis: "Já to ale myslím vážně!"
Tou: "Vždyť já vím."
Já: "Holky! Nechme to plavat a pojďme si hrát."
Jana: "Ještě budou dávat pořad Jak se plete, tam se dozvíme různé informace. Po tomto pořadu bude Informační technologie, kde budou informace o těch informačních technologijích. Dále bude.."
Mis: "Ehm er."
Jana: ".. pohádka Jak se vyrovnat?, kde bude souboj s myškami na survivoru. Budou tam pouze silní shamani, kteří budou na survivoru pozabíjet myšky. Poslední bude vždy vítěz. Ještě po tomto pořadu bude.."
Já: "JANO!"
Jana: ".. ještě takový film pro vzdělané lidi, kde se naučíme něco o zvířátkách. Myslím, že je toto vše, co vím. Jo a ještě..."
Tou: "Tak a dost! Jano!!! Jestli nepřestaneš pořád kecat, půjdeme si přesednout jinam!"
Já: "Přesně tak!"
Mis: "Jo!"
Jana: "Zdá se, že se se mnou nekamarádíte. Nebo jak mi to jako vysvětlíte?"
Já: "Jano.. Ty to nechápeš: Samozdřejmě, že se spolu kamarádíme, jenže ty fůrt kecáš. Prokecáš to tu celé, už jsme tu půl hodiny, ještě zbývají 3 hodiny. A my si chceme taky zahrát, nemyslíš?"
Jana: "Dobře. Ale zrovna nemám náladu na hraní. Chci vám říct o filmech, které budou dávat. No..."
Tou: *Ukáže Janě míček, který jí dala a slíbila, že si s ním budou házet* "Jano... Tohle ti nic neříká?"
Jana: No dobře. Vysvětlím pravidla: S míčkem si budete dělat co chcete. Ale např. házet si s ním budeme jen ve dvojici, to znamená s myškou, která sedí hned vedle jeho. Chápete? A pak budou dávat v televizi.."
Mis: "Jano... Co budou dávat v televizi nesouvisí s tématem, což jsou pravidla."
Já: "Jo, přesně."
Tou: "Nejdeme už hrát?"
Jana: "Ok. Jdeme. Jen vás chci upozornit, že.."
Mis: "..."
Jana: "..že.."
Mis: "-.-"
Jana: "..že.."
Mis: "-.-""
Jana: "NECH MĚ DOMLUVIT!!! Že budu v televizi v pořadu S myškami na cestách. Není to báječné? Budete se dívat?"
Tou: "Jo!"
Já: "Jasně! Budeme se dívat za každou cenu!"
Mis: "Jo, samozřejmě!"
Jana: "Ok, to mě těší. A potom budou dávat.."
Tou: "Jano, nechci tě urazit, ale jsme to celou hodinu. Zbývají jen 2 hodiny. POJĎME SI HRÁT!!!"
Jana: "Ok, dobře. Přestanu kecat a jdeme hrát když už tedy mám náladu!"
Mis a já: "Huráá! Jupíí!"
Já, Tou, Mis a Jana: *Celou dobu si hrají*
Když už jsme si dohráli za celé ty 2 hodinky, šli jsme do autobusu. Tam jsme si také hráli a ještě jsme si něco řekli v tom autobuse.
Já: "Konečně jsme v autobuse! A víc se nemůžu dočkat, až budem doma!"
Tou: "Blum, všichni se nemůžeme dočkat! Hej, jdem si hrát, ne? A mimochodem, Jano.. Chceš to tady tu celou hodinu + půl hodiny prokecat?"
Jana: "Dobře. Kdysi dávno žily čtyři kamarádky: Blum, Mis. Tou a Jana. Všichni byly myšky a holky. Blum měla oblečené na sobě vlasy od Fluttershy, kabát, náušnice, náramek, srdíčkové brýle, řasy a ozdobu na ocas. Mis měla na sobě hnědé vlasy s culíkem, brýle, řasy, náušnice, náhrdelník od Rainbow Dash a ozdobu na ocas. Tou měla vlasy od Rainbow Dash, přívěsek od Rainbow Dash, černé brýle, řasy, náušnice a ozdobu na ocas. A Jana měla na sobě vlasy od Applebloom, náušnice, řasy, brýle, medaili a ozdobu na ocas. Všichni měli béžovou barvu kůže. Blum a Mis jsou sestry, zatímco Jana a Tou jsou kamarádky které o sobě ani nevěděli, že bydlí vedle sebe. Toto jsou všechny čtyři kamarádky, a moc se baví. Mají rádi zábavu, atd.
Jednoho dne byly prázdniny a Mis zavolala Blum. "Ahoj Blum," řekla Miska, "hele, co když jsou prázdniny, můžu jít k tobě? Jako že bychom spolu strávili jedne měsíc prázdnin!" "Ahoj Mis," pokračovala Blum, "jo, to je dobrý nápad. No, vlastně.. Plánovala jsem, že na druhý měsíc půjdu k tobě." Jo, dobře," pokračovala Mis v rozhovoru, "přijímám. Už jdu na letiště. Ahoj!" "Ahoj," dokončila rozhovor Blum, "měj se hezky!" A potom..."
Já: "Promiň, Jano, že tě vyrušuju, ale.. Už jsme skoro tu. Jen pět minut. Tak si zahrajeme."
*Hrají si těch zbylých 5 minut*

Napíšu nový článek, protože se mi to sem už nevejde.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fluttershy Fluttershy | 10. května 2013 v 19:51

Je to moc dlouhý tak doufám že si to někdo přečte a kdyžtak tam zase něco napíšu tedy dopíšu ten příběh ale něudělám nový článek do této rubriky prostě to v editoře článků změním jo? :DD

2 The Archive Of Lost Dreams- TVD fanfiction The Archive Of Lost Dreams- TVD fanfiction | Web | 23. května 2013 v 13:29

nie je to až také dlhé. to robí ten text piesne, že sa to zdá byť dlhé :)

3 Fluttershy Fluttershy | 27. května 2013 v 19:48

Děkuju, že jsi si to přečetla :) Ale to bude článek, bude to totiž 30 dní takže příště to bude moc dlouhé..:)

4 Miska, Mis Miska, Mis | 30. května 2013 v 18:46

To je super, přečetla jsem si to celé a už se těším až něco dopíšeš ^^

5 Fluttershy Fluttershy | 30. května 2013 v 18:49

Děkuju,
alespoň jsi to přečetli 2:) Tak já to po tom komixu dopíšu:))

6 Miska, Mis Miska, Mis | 30. května 2013 v 18:50

Jj už se nemůžu dočkat! :D

7 Fluttershy Fluttershy | 8. června 2013 v 15:20

Hmm, jakoby mi někdo lezl na blog.. Kdo to je, ať se přizná

8 Miska, Mis Miska, Mis | 14. června 2013 v 14:02

Zajímavé, nemůžu se dočkat, co bude dál :D A jak jako, že ti někdo leze na blog? :O

9 Fluttershy Fluttershy | 14. června 2013 v 18:29

Nevím... Psala jsem článek o módě a přitom jsem hrála TFM. Najednou jsem se na ten článek podívala a bylo tam napsáno "Oblečení je odporné, až hnusné. Asi se na to na všechno vykašlu." Ale tohle jsem tam já opravdu nenapsala!

10 Miska, Mis Miska, Mis | 14. června 2013 v 20:26

[9]: aha tak to je divné

11 Fluttershy Fluttershy | 16. června 2013 v 11:34

Máš pravdu.

12 Fluttershy Fluttershy | 29. června 2013 v 13:23

Ty jo.. Poradíte mi prosím někdo? No, už mi docházejí nápady... Díky Fluttershy

13 Fluttershy Fluttershy | 8. července 2013 v 18:45

Prosím, o dalších komentářích diskutujte na druhém článku, což je pokračování tohoto příběhu. Z důvodu že se mi to tam nevejde a píše to něco, bylo toto jediné řešení.

14 Miska, Mis Miska, Mis | 22. července 2013 v 10:33

tyvole to je dlouhé jak něco :DD

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama